Porod feny je naprosto přirozená věc, která se děje co svět světem stojí. Není třeba mít přehnaný strach a obavy. Speciálně fenky bišonků mívají vesměs bezproblémové porody. Jsou mimořádně šikovné a jejich následná péče o narozená štěňata je naprosto bezprostřední a příkladná.

Věřte tomu, že většina fen by porodila sama bez jakékoli asistence či přítomnosti člověka. Přišli byste domů a fenka by kojila svá zdravá a čerstvě narozená a perfektně ošetřená štěňata, ale nebyl by to správný a zodpovědný přístup chovatele. Vždy se může něco stát a vy byste měli u své fenky být, abyste jí mohli pomoci. Jsou plemena, u jejichž porodu musí chovatel či veterinář asistovat vždy. Jejich fyziologie těla či tlamy neumožňuje vlastními silami bez problémů porodit a ošetřit narozená štěňata.

Chci zde přiblížit porod srozumitelnějším způsobem, než jak jej uvádějí odborné knihy, aby byl pochopitelnější pro začínajícího chovatele (fotografie a nákresy), dovedli si jej lépe představit než umožňují výklady v odborných publikacích.

Než fenka porodí, předchází tomu správný výběr partnera, tedy krycího psa, krytí samotné, březost feny, zde zmíňovaný porod štěňat a následná péče o štěňata. Všechny fáze jsou popsány v ostatních článcích. Vše, co zde budu popisovat, jsou zkušenosti s porody fen malých plemen: knírač, Dandie Dinmont teriér, havanský psík a především BIŠONEK.

Odborníci se mnou v mnohém nemusí souhlasit, ale jsou to mé názory a zkušenosti. Nemusí být nutně nejlepší, ale čtyři císařské řezy, jedna prasklá děloha, dva plánované císařské řezy a pět přirozených porodů vedených veterinářem na klinice je vynikající bilance na více než 100 porodů v mé chovatelské stanici a dvojnásobný  počet u začínajících chovatelů, kteří si na první či další porody netroufli sami a požádali mne o asistenci (7 císařských řezů a 7 porodů vedených veterinářem na klinice).

Březost feny trvá v průměru 63 dní  + -  6 dní. Pod 60. den se jedná o předčasný porod nad 66. den o přenášení. Určit termín porodu je velmi obtížné. Záleží na termínu oplození (spojení spermie s vajíčkem), na počtu štěňat, na prostředí, ve kterém fena žije, na případné stresové situaci atd… U fen, které rodí poněkolikáté, není vůbec směrodatné, kolikátý den březosti rodily předchozí vrhy. Jedna zajímavost, kterou sleduji již 10. rokem. Z 90% pokud feny kryji v dopoledních hodinách, porody přichází v ranních hodinách či přes den. Pokud kryji později večer, porody přichází v pozdních večerních hodinách či v noci. Mám to vysledované ve své chovatelské stanici. (Pokud by se někdo z chovatelů chtěl na této mé soukromé statistice podílet, budu velmi ráda. Potřebuji vědět, kdy během dne byla fena krytá a čas porodu prvního štěněte. Děkuji předem za případnou spolupráci).
Fena má dělohu složenou ze dvou děložních rohů spojujících se do děložního těla, které pokračuje krčkem dělohy a pochvou. Z důvodu dvou děložních rohů se velmi často stává zvláště v začátku porodu, že dvě štěňátka se rodí v rychlém sledu za sebou z jednoho a hned následně z druhého děložního rohu. Pak má fenka i chovatel plné ,,ruce“ práce, aby se rychle o novorozeňata postarali.
Za optimálních okolností by porod měl začít v době, kdy jsou plody zralé, to znamená, že jsou schopné přežít mimo tělo matky - feny. Dýchat atmosférický vzduch – tato schopnost je podmíněná zralostí plicního epitelu, jehož vývoj je ukončen 58. den březosti, pudově se přiblížit ke strukům, vyměšovat se, přijímat potravu apod…
Já počítám den porodu od posledního dne krytí pokud fenu překrývám. Musíte však mít na paměti, že první den březosti je až ten následující, protože den, kdy kryjete, je dnem nula. Je to samozřejmě složitější, pokud se fena kryje 3x a vícekrát v rozmezí týdne, protože podle prvního dne krytí bude fena například 70. den březí (což začínající chovatel nemusí ustát), ale podle posledního dne krytí 63. (což je naprosto v pořádku), záleží ze kterého dne krytí fena zabřezla. V každém případě pokud se fena chová přirozeně, normálně, přijímá potravu, štěňátka se hýbou, nejde z feny zapáchající či jinak zbarvený výtok než sklovitě čirý, není třeba mít obavu a v klidu čekejte až porod nastane. Mnoha začínajícím chovatelům se stane, že na porod své fenky si vezmou dovolenou. Většinou vartují u feny od jejího prvního možného termínu porodu, který počítají od prvního dne krytí a ještě nejčasnější termín, 58. den.Vše je pak pro chovatele velký stres. Týden dovolené pomalu končí, chovatel nevidí na oči, jak je unaven ponocováním s fenou a fena nerodí a nerodí. Vesměs porodí na správný termín, ale v poslední dny dovolené jejího zhrouceného chovatele.

OTEVÍRACÍ – PŘÍPRAVNÁ FÁZE
předznamenává blížící se porod. Trvá přibližně 3 – 12 hodin, ale zažila jsem i více než 24 hodinovou přípravnou fázi. (Nezaměňovat za intenzivnější hrabání a stlaní pelíšku někdy i více než týden před porodem). Feny ji prožívají různě. Některá nepřijímá potravu, ale jiná naopak dokáže doplňovat zásoby i mezi porodem jednotlivých štěňat (nedoporučuji, protože při tlačení štěňat dochází vesměs ke zvracení  potravy). Některé se chvějí, zrychleně dýchají, často si olizují vulvu nebo se otáčí k zadní části těla, velmi často mění polohy, neklidně pobíhají, vehementně hrabou, trhají zuby deku či jinou vystýlku pelíšku, snaží se zalézt do různě nepřístupných míst.Vulva zduří, uvolňuje se hlenovitá zátka a tím se objevuje výtok většího množství hlenu. Při zmáčknutí struku vytéká mléko (nemusí to být pravidlem, zažila jsem feny, které mléko pustily až v průběhu porodu). Velmi často močí. Mnohdy to ani není močení, ale první lehčí stahy břišního lisu, které v těle probíhají. Mají za příčinu, že si fenka myslí, že se jí chce močit či kálet a přisedává jako při vykonávání potřeby. Někdy vytlačí malé množství velmi tmavého řidšího rosolovitého výkalu. Často především přecitlivělé či feny velmi vázané na svého majitele jsou nervóznější s hlasitými projevy kňourání. V tomto případě je potřeba se k fence chovat laskavě, ale poměrně rozhodně. Nemluvte na fenku její plačtivou tóninou ,,ty moje chudinko, co jsme ti to udělali apod…“, jinak přidá na grádech a bude ještě nervóznější a vy s ní. Typickým znakem pro tuto přípravnou fázi je snížená tělesná teplota o 1 – 1,5 °C. Letitým měřením teplot před porodem mohu říci, že drtivá většina fen má tělesnou teplotu v době březosti 37,3 – 38 °C. Teplota snížena na 37 °C a pod tuto hranici signalizuje, že se porod blíží a fenka do 12 - 24 hodin porodí. Měření teploty má však smysl pokud jí od 58. dne březosti měříte nejméně 3x denně vždy, když je fena zklidněná. Toto je doba, kdy byste si měli připravit vše potřebné k porodu, pokud to již nemáte předem připravené - doporučuji u začínajících chovatelů.

- Měkké hadříky či buničinu (Mně se osvědčily dětské hadrové pleny – které perfektně sají a tenčí froté ručníky).
- Silnější bílou nit na podvázání pupečníku.
- Desinfekci na pahýl pupečníku. (Používám ajatin ve spreji).
- Ostré nůžky na přestřižení pupeční šňůry a nití.
- Pean na zaškrcení pupečníku. (Dobré jsou dva).
- Odsávačku hlenů pro kojence na odsátí plodové vody z tlamičky a nosu. (Osvědčila se mně nejvíce klasická s dvěmi hadičkami).
- Nádobu na placenty.
- Malou sklenku s olivovým olejem.
- Blok a tužku na zapisování času porodu jednotlivých štěňat, porodní váhy a pohlaví.
- Váhu, ideální je digitální.
- Deky na výměnu pod fenou.
- Koš na štěňata. (Na dno jako vystýlku používám elektrickou dečku).
- Porodní bednu, ať již dřevěnou či plastovou (plastové se prodávají se v podobě oválů).
- Barevné stužky na označení štěňat.
- Telefonní číslo na veterináře, který by byl ochoten v případě problémů přijet k rodící feně, popřípadě jí vyšetřit či odrodit ve svém veterinárním zařízení, nebo na zkušeného chovatele, který má s porody bohaté zkušenosti, ale v každém případě na veterinární ošetřovnu či kliniku s NON–STOP provozem.
- Pojízdné auto, pokud sami neřídíte, tak s řidičem (který však v návalu radosti či zoufalství na počátku porodu nezačne konzumovat alkohol). Známé, sousedy či kamarády s akce schopným autem, které nerozhodí možnost porodu štěněte v autě na nejnemožnějším místě pozemní komunikace.

FÁZE VYPUZOVACÍ čili VLASTNÍ POROD
 jednotlivých štěňat. Do této fáze přejde fena plynule z fáze otevírací. Zde je třeba připomenout, že v místnosti, kde fena rodí, by mělo být teplo a měli byste vytvořit takové podmínky, aby fena měla při porodu klid. Neměli byste přijímat návštěvy. Případné negativní vlivy mohou porod oddálit popřípadě zastavit. Následky mohou skončit velmi smutně. Nevhodným zásahem lze rovněž rozladit hladiny hormonů, které vlastní porod řídí, a aplikovat oxytocin by měl opravdu jen veterinární lékař nebo zkušený chovatel, kteří umějí rozpoznat vhodnost doby jeho podání. V opačném případě nebo jenom pro pohodlí chovatele, aby fena rychleji rodila, se jedná o hazard se zdravím a životem feny a jejích nenarozených štěňat. Zcela jistě uděláte zkušenost, že fena určitě nebude chtít rodit na místě, které jí vy vyberete, ale bude si hledat své. Já to řeším tak, že fenu k ničemu nenutím. Nechám ji tlačit, kde chce v prostoru jedné místnosti (je třeba zahradit možné skrývačky, jako jsou místa pod nábytkem apod…) až do doby, než se ukáže kousek štěněte nebo je zcela evidentní, že štěně je ve vulvě, pak ji přenesu na porodní místo, kde porodí své první štěně. Následně již sama zcela nenásilně a dobrovolně setrvá s novorozenětem při rození dalších štěňat na určeném místě. Moje feny rodí na gauči. Přes gauč přetáhnu igelit, přes igelit silnou deku, kterou lze prát v pračce, a na to položím deku, kterou později v průběhu porodu po každém narozeném štěněti vyměním za jinou suchou a čistou. Má to své výhody, které po letech porodů na zemi oceňuji. Klečím před gaučem, mohu kdykoli pohodlně zasáhnout, aniž bych hledala polohu, jak se k rozenému štěněti dostat. Pohodlně se mně štěně vybaluje z plodových obalů, přestřihává pupeční šňůra, očišťuje nebo popřípadě oživuje. Vedle feny mám košík s vyhřívací dečkou, pokud se rodí další štěně, přendám již narozená štěňata do košíku.Fena je klidná, protože je má u sebe a vidí na ně. Štěňata jsou v suchu a teple než se postarám o právě narozené štěně a dám pod fenku čistou a suchou deku. Protože najedené, suché a teplé štěně je spokojené štěně. (Přikládat štěňata ke strukům od první chvíle narození je důležité, protože jejich sání ze struků podporuje stahy na děloze, ale hlavně jen 8 hodin po porodu jsou schopná absorbovat protilátky z mleziva.) V neposlední řadě jsou mně zcela jistě vděčné mé feny. Nemusí kvůli porodu měnit svůj zvyk a to, že nejlépe je v posteli.
Nastává chvíle, kdy fenka buď za chůze, vsedě nebo vleže začíná tlačit. Intervaly v začátku nejsou časté. Fenka si jen tak potlačujete, toto bývá doba, kdy většinou vyleze z vulvy jedna bublina naplněná většinou čirou jakoby světloučce nahnědle žlutou tekutinou. Uvnitř je plodová voda. Tato nebo tyto bubliny se objevují v drtivé většině pouze před porodem prvního štěněte. Někdy bublina praskne sama, ale většina fen má tendenci ji olizovat, popřípadě ji prokousnout. V jiných případech se k čiré bublině přidá i druhá, pak fenka vypadá, jako by měla varlata. Pokud fena netlačí vyloženě intenzivně jeden stah za druhým ve velmi krátkých intervalech, ale stahy se opakují v intervalech 10 a více minut, může trvat i více jak 5 hodin než, jak já říkám od doby kdy vylezla bublina, vytlačí fena první štěně. Pokud jsou však stahy intenzivní, to znamená, že jde jeden stah za druhým v krátkých intervalech za sebou, a fenka do 2 - 3 hodin neporodí štěně, s velkou pravděpodobností bude nějaký problém. Mrtvé štěně, velké štěně, vzpříčené štěně nebo se špatnou polohou, a zde je včasná odborná pomoc nezbytná. V tomto případě nezbývá většinou nic jiného, než vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Učinila jsem ještě jednu zkušenost. V drtivé většině případů, pokud hned na začátku vlastního porodu začne z feny odtékat nazelenalý výtok, narodí se buď mrtvé štěně, nebo odumřelý plod v různých fázích mumifikace. Já tomu říkám černé plody, protože jsou malé a zelenočerné, takové jako houbovité. Pokud tento výtok odtéká až následně po porodu jednoho a více štěňat, je to ve většině případů normální. ,,Nejšpinavější porody“ bývají u fen s vícečetným vrhem štěňat. Optimální interval mezi porody jednotlivých štěňat je 15 – 30 minut. V toleranci jsou intervaly 2 -3 hodiny (někdy to může být i více), zvláště ke konci porodu u početnějších vrhů. Nicméně pokud fena intenzivně netlačí, je klidná, kojí a stará se o již narozená štěňata, víceméně nehrozí nějaký problém. Odpočívá, nabírá síly a nenarozená štěňata pomalu sestupují k děložnímu krčku. Vodítkem, jestli se děje něco neobvyklého, je intenzita tlačení feny, jak je popsáno výše. Stahy feny lze podpořit také tím, že jí na chvíli postavíte na zadní nohy. Podpořit je může též pohyb. Vyveďte fenku vyvenčit. Nebude se jí chtít. Vezměte ji a vyneste, domů bude pospíchat po svých. Nezapomeňte s sebou vzít plenu, pokud by se štěně narodilo někde na chodbě, schodišti, ve výtahu či před domem, ať jej máte do čeho zabalit. Může se to stát. Roztrhněte obal, aby štěně mohlo začít dýchat, popřípadě mu vytírejte tlamičku. Doma pak uděláte zbytek. Plenu berte s sebou i pokud půjdete venčit fenu v době otevírací-přípravné fázi.

Vypuzování – porod jednotlivých štěňat
Při vypuzování čili porodu štěněte dochází k intenzivním peristaltickým stahům na děloze. Plodové obaly jsou tlačeny na vnitřní branku děložního krčku. Dochází ke zvýšenému tlaku na plodový vak, který zpravidla praskne. Způsobí odtok plodové vody, která zvlhčí porodní cesty, aby štěně snáze prošlo. Toto je signál pro chovatele, že štěně vstupuje do děložního krčku. Po odtoku plodové vody by mělo být štěně vypuzeno do jedné hodiny, ale zažila jsem feny, které zdravé a životaschopné štěně bez komplikací porodily i tři hodiny po odtoku plodové vody. V této době však intenzivně netlačily, až posléze, když stahy zintenzivněly, tak ve velmi krátké době bylo štěně na světě. Pokud štěně vstoupí do děložního krčku, je nutné, aby prošlo tímto kritickým místem co nejrychleji. Někdy je už vidět kousek čumáčku nebo nožiček (Foto č. 3) jak fenka silně zatlačí, po odeznění kontrakce čumáček nebo nožičky zmizí zpět.
Pokud je štěně v obalu, velké nebezpečí nehrozí ani když tato hra na schovávanou trvá chvilku déle, ale pokud je štěně bez obalu, hrozí udušení či vdechnutí plodové vody a štěně by se mělo dostat co nejdříve ven. Stahy feny, aby začala za této situace ihned intenzivně znovu tlačit můžete podpořit tím, že tlačíte prstem na konečník feny. Při stahu feny lze také tlačit na břicho feny z boku od měkké části břicha plynule až k zadní noze a tímto jí pomoci k posunutí štěněte. Ale nyní chci popisovat nekomplikovaný porod. Později samostatně popíši jednotlivé polohy štěňat a při komplikacích možnou a účinnou pomoc,  kterou ještě můžete poskytnout vy a není třeba ještě odborné pomoci veterináře.
Je-li již štěně částečně venku, a to tak, že mu kouká celá hlavička nebo nohy s částí trupu, můžete feně pomoci tím, že štěně uchopíte do hadříku či pleny a ve fázi stahu feny lehce za štěně táhnete, vždy byste měli spolupracovat s fenou: stah – táhnutí, stah – táhnutí, a tak dále, popřípadě vyvíjet tlak na břicho, jak je popsáno výše, až je štěně venku.
V každém případě musí směr tahu směřovat k patám feny. (Ne vodorovně nebo k ocasu feny). Nyní je štěně venku buď kompletně v obalu, který je přepásán placentou první možnost ( takto se rodí štěňata ojediněle) naprosto ideální stav. Protrhnu obal, zároveň stáhnu placentu i s protrženým obalem ze štěněte, zaklapnu pean 3 cm nad pupíkem a zbytek odstřihnu. Pean má velkou výhodu v tom, že nadrtí pupeční pahýl (podobným způsobem to udělá i fena pokud ji necháte, aby sama překousla pupečník), který velmi rychle přestane krvácet, čímž se o něj nemusím v danou chvíli starat a můžu se věnovat očišťování štěněte, kterému plenou vytřu tlamičku, odsávačkou vysaji nosní dírky, odstraním peán z pupečníku a štěně hlavičkou směrem dolů protřu froté ručníkem, popřípadě odstraním pean a klepu štěnětem hlavou směrem k zemi, abych ze štěněte dostala plodovou vodu, kterou vdechlo , znovu odsaji nosní dírky a podváži pupeční pahýl asi 1 cm od bříška nití a zbytek odstřihnu. Následně pupečník postříkám desinfekcí a předám štěně do péče feny, která jej začne olizovat, čímž stimuluje jeho dýchání. Může se stát, že se fenka, zvláště prvnička, k tomu (i když jsem se s tím u fenek bišona nikdy nesetkala) nemá, pak je potřeba štěňátko třít plenou nebo ručníkem a tím stimulovat jeho dýchání. Nebojte se přitlačit při tření v oblasti páteře a uvidíte, jak se štěňátko velmi rychle začne hlasově projevovat. Dýchání a kničení signalizují, že jeho stav je dobrý. V meziporodních dobách zkontroluji u naposled narozeného štěněte pohlaví, označím jej stužkou, zapíši si čas porodu a porodní váhu, zkontroluji, zda štěně nemá rozštěp patra v tlamičce, anatomické vady, popřípadě jiné deformity na končetinách a podobně, zda je celkově v pořádku a vrátím je feně. Zdravé štěně se správně vyvinutými reflexy se velmi rychle přisaje. Druhou možností je porod štěněte v obalu. Tělíčko v obalu je mimo tělo feny, placenta zůstává napojená ke štěněti, ale je v porodních cestách feny (foto č. 5, nejčastější varianta).Pokusím se zlehka zatáhnout za štěně, pokud se nedaří placentu která je spojená se štěnětem vytáhnout ve velmi krátké době, zanechám této činnosti. Protrhnu obal, stáhnu jej ze štěněte, zacvaknu peán asi 5 cm od pupíku. Vytřu mu tlamičku a odsaji nosní dírky, poté chytnu hadříkem pean v místě, kde je zacvaklý v pupečníku a lehkým tahem k patám feny se snažím vytáhnout placentu. Pokud to nejde, další kroky jsou odvislé od toho, do jaké míry je štěně aktivní. Pokud se hýbe a samo dýchá, pokračuji v tahání placenty, ale pokud je nutné štěně ihned oživovat, zacvaknu o kousek dál od prvního peánu (dále od štěněte) druhý peán a mezi peany pupečník ustřihnu. Má to své výhody, mohu začít oživovat štěně a přitom placenta mi neuteče do těla feny. Poté co se postarám o štěně, jak již bylo popsáno a předám jej feně, se mohu v klidu věnovat vyndání placenty. Placenta je taková mrška nevypočitatelná. Prokluzuje a dělá vše pro to, abych jí nevyndala. Mít venku všechny placenty je velmi důležité, ale o tom až později. Osvědčil se mně způsob: lehce ji namotat na peán. Pak ji v místě namotání uchopím do pleny a táhnu k patám feny až vyjede a je venku. (A někdy také ne. Utrhne se i z peanu a proklouzne i pod plenou, ve které ji držím). Třetí možností je, že se štěně narodí bez obalu, s pupečníkem a placentou ve vulvě, postupujete, jako v druhé variantě. Poslední čtvrtou možností je, že štěně se narodí kompletně vybavené bez obalu a s utrženým pupečníkem. Štěně jen ošetříte již výše zmíněným způsobem, ale musíte hlídat, kdy vyjde placenta.

Fena tlačí ve stoje	Fena tlačí vsedě	Štěně ve vaku začíná vylézat	Štěně ve vaku má již venku hlavičku
Štěně je ve vaku a opásané placentou	Vybalené štěně z obalu, od pupečníku stáhnutý obal a placenta	Štěně je celé venku, placenta zůstává v těle	Zacvaknutý pean na pupečníku a místo odstřižení

Polohy rodících se štěňat.
- Normální poloha (rodí s takto asi 60% štěňat) -  hlavou napřed, (obr.č.2, 3 a 4) při které (pokud není štěně abnormálně velké) není třeba očekávat jakoukoli komplikaci. Štěně prochází děložním krčkem hlavou napřed. Přesune se přes kritické místo a směřuje do vulvy. Rodí se tak, že směřuje k patám feny.Pokud komplikace nastanou, dá se velmi dobře feně pomoci. Pokud je hlavička venku, vezmu jí do pleny a táhnu pomalým tahem v době stahu feny. Táhnu k patám feny, případně tlačím z boku na břišní stěnu feny od žeber k zadním nohám. Popřípadě tlakem na konečník podporuji stahy feny. V drtivé většině případů štěně velmi rychle vyklouzne. Pokud se štěně nesune dostatečně rychle nebo hlavička je již bez obalu namočím si prsty v olivovém oleji a obkroužím prostor mezi vulvou a štěnětem (zevnitř vulvy). Vezmu hlavičku za krkem a lehce táhnu k patám feny. Kluzké prostředí vulvy umožní rychlé uvolnění štěněte a jeho porod.

- Obtížnější poloha zadní (rodí s takto asi 40% štěňat) – nohama napřed s uvolněnými končetinami. I tato poloha se obejde většinou bez komplikací. Je však nutné, aby štěně kritickým místem krčku prošlo co nejrychleji, jinak při této zadní poloze dochází ke kompresi (zaškrcení) pupeční šňůry o pánevní dno a štěně se začne dusit, protože nemá zajištěn přísun okysličené krve. Snaží se nadechnout tím vdechne plodovou vodu a zahltí se. Obtížnější je také v tom, že pokud chci štěně uchopit a je venku jenom pár cm štěněte, které je ještě v obalu, nelze jej v podstatě za co chytnout.Vytáhnu kam až to jde vulvu feny, abych měla větší kus štěňátka venku a mohla jsem ho uchopit do pleny a opět tahem k patám feny při jejím stahu táhnu. (Zde se mně opět osvědčil olivový olej, jak je popsáno v poloze hlavou napřed. Pokud je štěně bez obalu, lze jej chytit za kůži nad kořenem ocasu.Varuji před taháním za zadní nohy, z nezkušenosti můžete udělat víc škody než užitku. Pokud je již alespoň půlka těla venku, uchopím tělo do pleny a tahem táhnu při stazích k patám feny.

- Obdobou zadní polohy je – nohama napřed s přitisknutými končetinami. Rodí se těžko, ale tato poloha s nevyskytuje často. Zde se velmi často stane, že se narodí mrtvé – udušené štěně (respektive utopené), a to i takové, které má relativně dobrou velikost. S nohama napřed by nebyl jeho porod velký problém. Pokud bude ve vulvě vidět kousek štěněte, ale neuvidíte v obalu končetiny a fena bude urputně tlačit, ale štěně se nebude posunovat, bude se pravděpodobně jednat o tuto polohu. Zde se mně osvědčilo hodně oleje. Udělat co nejvíce kluzké prostředí ve vulvě, aby štěně mělo šanci proklouznout. Ono by nakonec stejně prošlo, ale s největší pravděpodobností již mrtvé. Pokud je vysunuto kousek štěněte, postupujte v dalších krocích, jako u porodu polohy nohama napřed s uvolněnými končetinami.

-  Nejobtížnější a málo vhodnou polohou je – páteří dolů to znamená, že bříško štěněte směřuje k ocasu feny. Naštěstí se s ní setkáte málokdy. Ať jde nejprve hlava nebo zadeček, bude to vždy značit problém (pokud není štěně velmi malé).
Pokud se štěně neposunuje, je třeba jej otočit. Proolejuji prostředí vulvy, kam zasunu dva prsty a snažím se otočit štěně buď doprava nebo doleva, tak aby jeho záda směřovala k ocasu feny, ale zase to předpokládá, že už je kousíček štěněte venku, nebo je evidentně ve vulvě.

Je třeba připomenout, že s oběma posledními polohami si daleko lépe poradí zkušený veterinář než laický porodník. V každém případě pokud štěně uvízne, neposunuje se vpřed a fena jej není schopná do hodiny porodit, neváhejte s voláním svému veterináři či nějaké NON-STOP ošetřovny či kliniky.

Oživování štěněte v domácích podmínkách.
Může se stát, že se štěně narodí zdánlivě mrtvé, je vláčné, jakoby hadrovité, nehýbe se, má bílý jazyk a ani jinak nejeví známky života. Často mu však můžete účinně pomoci k návratu do života. Je třeba štěnětem klepat hlavou k zemi. Třít jej poměrně silně froté ručníkem (má hrubší strukturu než hadřík či plena) po páteři a hrudníčku. Vytírat tlamičku hadříkem. Odsávat z nosních dírek plodovou vodu. Střídavě stláčet hrudníček, jako při resuscitaci. Dýchat do štěňátka. A to vše stále střídat. Pokud štěně začne chrčet, lapat po dechu, či kňourat bývá většinou vyhráno. Z vlastních zkušeností vím, že oživování štěněte má smysl i víc, než půl hodiny po narození, ale maximálně 45 minut. Tato oživovaná štěňátka ještě třeba i půl hodiny po ,,oživení“  lapají po dechu, ale většinou to zvládnou.

Porod placenty.
Placenty, které se nepodaří odchytit, či nevyšly zároveň se štěnětem, fena v průběhu porodu vypudí. Samostatně nebo s dalšími štěňaty. Počet placent musí souhlasit s počtem štěňat. Pokud se tak nestane, je třeba fenu hlídat, zda zbytek lůžek vyšel. Já dávám fence po porodu do bedny, ve které kojí a stará se o štěňata, vystýlku v bílé barvě. Pokud nějaká placenta v těle feny zůstala a musela jsem fenu na chvíli pustit z dohledu, poznám podle velkého zašpiněného místa, že vyšla. Má to však nevýhodu, že tuto placentu fena pozře. U chovatelů, kteří nemají zkušenosti, doporučuji, pokud si nejsou 100% jisti, že vyšly všechny placenty a štěňata, krátce po porodu navštívit veterináře, aby fenku vyšetřil. (Ideální je, pokud veterinář přijde vyšetřit fenu domů. Není pak stresovaná odloučením od štěňat). Zadržené placenty či mrtvé štěně více než 12 hodin v těle feny podléhají velmi rychlému rozkladu a hrozí nebezpečí bakteriální infekce dělohy, která může fenu ohrozit na životě.

Požírání placent.
Na toto téma jsou různé názory. Jedním z názorů je, že ano, alespoň jednu, feně doplní potřebné živiny a urychlí produkci mléka. Já s tím nesouhlasím a svým fenám placenty nenechávám pozřít. Možná to mělo opodstatnění v dobách, kdy neexistovala na trhu vyvážená krmiva. Pokud krmím fenu kvalitně není to třeba. Nikdy moje feny neměly problém s produkcí mléka, přestože nepozřely ani jednu placentu .(Někdy se tomu, aby fena pozřela placentu, nezabráním ani já, ale je to ten případ, kdy v feně placenta při porodu zůstala a ona ji následně již v klidovém období vypudila). Fena po pozření placent má velmi řídký průjem, je z tohoto stavu neklidná a nervózní. Protože se nechce hnout od štěňat, ale musí, protože ji k tomu nutí průjem. Není nic zvláštního, že chovatel se ráno vzbudí a má pokálený byt. Fenka za to nemůže, průjem nelze udržet. Pokud toto pominu, je zde další faktor a myslím, že daleko důležitější. Průjem fenu oslabuje a odvodňuje. Většinou přetrvává 3-5 dní. Je to takový začarovaný kruh. Fena má průjem. Vzápětí jej mají štěňata, protože sají mléko od feny. Fena je masíruje jazykem, čímž stimuluje jejich vyprázdnění, které požírá a znovu a znovu, než se kolečko někde zastaví.

Poporodní fáze - konec porodu
Pouze rentgen pár dní před porodem jako jediný dokáže podle koster určit přesný počet štěňat a v jakých polohách se budou rodit. Normálně pokud neumíte fenu prohmatat, je velmi těžké určit, že skončil. Většinou je patrná změna chování feny. Zklidní se, v klidu kojí a stará se o štěňata. V této chvíli fenku vyvenčím, vodou ze sprchy umyji všechna místa na těle feny, která se porodem ušpinila, pečlivě ji vysuším froté ručníkem a dám do porodní bedny, kde na ni již na čisté světlé podestýlce čekají štěňata. Fenka je po porodu unavená a vyčerpaná. Potřebuje hlavně klid, aby mohla načerpat síly. Těsně vedle porodní bedny musí mít neustále misku s čerstvou vodou. Některé feny nechtějí bednu se štěňaty v prvních dnech po porodu opustit. Pokud toto zpozorujete, je třeba feně několikrát denně pití nabídnout přímo v prostoru bedny. To platí i o krmení. Já dávám fenám po porodu pastu CALO-PET od firmy Vétoguinol. Ve velmi krátké době dodá tělu živiny, které vysílené feně porod odčerpal. Fena se rychleji dostane do formy. Taktéž pastu podávám pokud je porod zdlouhavý a trvá více hodin.

Doufám, že informace, které předkládám, vám budou alespoň trochu ku pomoci při vedení porodu vaší fenky. Bude snadnější si jej představit a fence v její těžké chvilce pokud bude potřeba pomoci.

                                     MNOHO ŠTĚSTÍ.

Pokud máte zájem o další informace, odkazuji vás na další články na našem webu, které připravuji a budou v brzké době přidány.

- Péče o fenu a štěňata po porodu.
- Výběr partnera – krycího psa a krytí feny.
- Péče o březí fenu.
- Moje první březí fena.
- Můj první psí porod.

Celý článek PŘIROZENÝ POROD FENY vyjadřuje náš názor. Text, foto a kresby jsou výlučným majetkem chovatelské stanice CHARNETT, jeho rozšiřování je trestně postižitelné a podléhá autorským právům.